O milosti

Co je to milost? Chtěla bych to někdy zažít, řekla Miriam.

...

Milost je bohatství nebes, které když někdy dostaneme, tak můžeme být na chvíli chudí a jednodušší

Nemusíme se nadýmat důležitostí

A protože se nenadýmáme, protože spočíváme šťastně nízko, ve vlahém údolí, je možné

Že přijde zase znovu 

Jako déšť

Jako vlna

Ale nejde to zařídit 

Někdy dřeme celé měsíce v potu tváře, a ona nikde

Jsme smutní a zoufalí po dlouhý čas, i když se upřímně snažíme 

Nejde ji zařídit, vynutit 

Je to dárek nebes, když nebesa chtějí 

Je to vlahé bohatství nebes, díky němuž můžeme být chudí, prostí, jednodušší, na chvíli vyprázdnění od své důležitosti 

Můžeme jen děkovat, když tu je

A pouštět své nároky, když tu není 

Nároky jsou jako hory:

Oddělují nás

...

Nevím, jak se to stane, ale někdy milost přijde

Přijde v noci, v sladké nehybnosti, po týdnech utrpení 

Když přijde milost, tak jsme ve stavu uvolnění a štěstí a vyléčení přišlo samo od sebe a máme slzy v očích

Něco zasáhne a vyřeší věci za nás

Kde jsme na něco krátcí

Nevím, co znamená slovo milost, 

Ale vím, že ji lze zažít 

Že lze stav milosti zažít a ten zážitek je odpověď sama za sebe, asi jako orgasmus

A ta modlitba, která z ní vzejde, je jako milování

Milost je zážitek nekonečné Boží lásky

Která si nás vezme

Když to nečekáme

A rozpustí všechnu bolest, starost, úsilí, boj, svár, vinu, nepřejícnost, malost a starost

A zůstane jen její oceán

Který prochází skrze celou bytost od nohou po kořínky vlasů

A ty nemůžes už cokoli dodat

Ta láska pak koupe a houpe všechny bytosti jako děti ve vlnkách

A všichni jsou stejně čistí

Neboť Bůh má na chvíli naše oči 

A pak to odezní...

A zase jednou přijde

A jednou to přijde tak, že není žádné osobní já, jen láska

To se nazývá samadhi

Vůně je také malá milost

Někdy se milost protrhne při poslechu hudby

Milost je protržení nebes

A déšť, když jsme ho už nečekali

Někdy lze vášnivě prosit o milost a ona přijde, někdy hned, někdy za týden, jako dárek

V milosti není žádné má dáti dal, žádné počty

Dostáváš nezaslouženě a velkoryse 

Řeku lásky a ta ti protéká mezi prsty a zase odchází

A učí nás tak, být velkorysí ke všem, kdo nám ublížili

Netrvat na halířích, protože nám ukáže pravé bohatství

V milosti nelze mít víc, jsme zaplaveni přílišností 

V milosti přichází duše

A hladí nás něžně po spáncích

Po letech zoufalství 

Jsem teď s tebou,

Zpívá nám naše duše

Vyplňuje celý obzor

A houpe nás v příboji

A ta píseň je ještě pár dní s námi

Jako po krásném milování 

Některá trápení na světě 

Nemají jiné řešení 

Než milost boží 

...

Tuto božskou kvalitu vzýváme,

Když se modlíme k milostiplné

Není třeba vědět,  kdo ona je a zda je

Ona není substantivum

Ona je vodopád 

Nevinného vznikání

A ten slyší na lásku

Vroucnost, kterou dáváme 

I když slovům nerozumíme

...

Proč by nepřišla?

Když ji vroucně vzýváš?

Voní po růžích