Úskalí věku Vodnáře

Proč Vodnář operuje s vodou, když je to vzdušné znamení, ptá se právem mnohý astrologický laik? A ptá se dobře!

Pátral jsem z pomocí AI, jak nazývali znamení vodnáře ve všech starověkých jazycích, v egyptě, sumeru, judei, persii i v arabských jazycích. A všude je to Vodnář, Vodonoš, pán se džberem vody, u studny, nikdy jinak. 

Snažil jsem se skrze jejich výrazy a obrazy pro Vodnáře naladit na někdejší význam a přišlo mi, že hlavní význam je, že moudrý jedinec prodlévá u Zdoje, jaksi vypláchlý od osobní důležitosti a skrze toto spojení se zdrojem (element voda) pak, když intelektuálně (vzdušně) něco produkuje, je to relativně neosobní, relativně moudré. Kultury závislé na úrodě řek (Egypt, Sumer), měli jakýsi větší akcent na boha vod, pramen, jenž byl daleko očividněji zdrojem všeho bohatství a úrody. Vodnář jako archetyp moudrosti a poznání byl v nádherné úctě.  

Jenže dnes se význam posunul.  Na našem piedestalu nesedí božský  (nekonečný, nepoznatelný) zdroj, ale sám Rozum. 

S tímto bohem na trůně, funguje vodnářský mudrc jinak. Spíše racionálně mudruje, v zajetí polarizované konceptuální mysli. To ano, to ne. Vybírá si jednu stranu osy, druhou zavrhuje. 

Pokud je nejvyšší metou jedince jeho Rozum, vytváří tento limit stínový jev v podobě ostré polarizace na ano a ne, na ty pravé a na ty nepravé, na ty moje dobré a na ty druhé - debily. Lajky a dislajky, ostré debaty, kde média zdůrazňuji jen krajní konce názorového spektra, roztáčí mediální rozlvlněnou hysterickou hladinu kolektivního vědomí.

Rozum na nejvyšším patře hodnotové pyramidy vede k polarizovanému hysterickému vlnění dvou proti sobě stojících mramorových "pravd". 

Jedna fixovaná pravda (mentální pozice) bojuje proti druhé fixované pravdě. 

Jinými slovy bereme své postoje a pravdy smrtelně vážně a absolutizujeme je.

Přitom pokud na nejvyšším patře mých hodnot nesedí rozum, ale Zdroj (božství supra racionální), pak mi otvírá možnost u Zdroje prodlévat, koupat se v jeho vodách, odložit do určité míry mou mysl a rozum a vraceje se z tohoto pramene "Nevím" zpět do proudu života jaksi odlehčene hledet na postoje a názory své mysli a mysli svých bližních.

V tomto "nevím", jsa nic a prázdný, vzniká svěžest , hravost, tyrkysová relativizace mého mind setu a v této poloze dle mého názoru funguje archetyp Vodnáře optimalizovaně.

Čím více jedinců chytne tento supra-racionální vodnářský vibe, tím větší uvolnění v mediálním prostoru, tím menší polarizace a hysterie, tím klidnější vody venku i uvnitř. Všechno myšlenkové a debatní je pak - hra. Uvnitř svěží zdroj - venku příboje hry. Absolutno jsme nechali Zdroji a nikoli svým postojům a myšlenkovým hrátkám. 

Celý svět je pak něco jako pískoviště. 

Na břehu obrovského oceánu.