Zpěv Ohři


Ohře! Agaro! Pádící, běžící, bystrá, proudící. Tolik jmen Ti chci dát! Lidé Ti od pravěku museli dát spoustu jmen! Jak se dereš mezi zalesněnými mohylami s dávnými ohništi a hradišti. Dávní kupci si tě oblibovali a z hradišť stoupal dým. Mlha se vznáší v útržcích nad lesy. Jsi dnes kalná a divoká a sytá jako dcera Gangy a ze všech stran k tobě spěchají tvé přítoky. Tvé vlny jsou ostré a špičaté. Jsi přátelská i divoká. Polykáš krajinu jako tisíc lososů a těšíš se k moři. Oharková řeko, štavnato je kolem tebe. Protékáš krajinou tisíců pramenů, malých pokladů skrytých v útrobách mohylových kopců bez lidí. Zařezáváš se hluboko mezi zelenými kopci jako stužka v rukou tanečnice. Blaženi ti, kteří kolem tebe mají zahrádky, květiny, chatky a sruby. Zní tam smích dětí a poctivě voní dřevo. Lemují tě černé skály s lišejníky a tančí nad tebou motýli a vážky. Agaro, Oharko, pádíš nejen po zemi, ale i mezi hvězdami za bezoblačných nocí. Až se tvůj čas naplní, Brahma tě na nebi nechá vytrysknout v podobě  souhvězdí: budeš mu dárkem, náramkem pro jeho milovanou Sárasvatí.  Budeš žhnout a zpívat těm, kdo přijdou po nás. 


-


Ohře, řeko, my jsme jako ty. Také my se prolínáme s blízkými.  Oni se vlévají do nás a my do nich. Nelze už rozeznat, kde začínáme a kde končíme - s těmi,  kterými jsme se doopravdy setkali. Protože setkání je vlévání. Jejich myšlenky spolu-hovoří našimi ústy. To není chyba. Nejsme skleněnými vajíčky. Jsme řekami. Ti, které jsme milovali, se do nás vlévají nejvíce. I ty, které jsme nenáviděli, i ti se do nás vlévají jako černé řeky. 


Ti, jež nás obdarovávají hudbou, kterou milujeme, do nás zase dopadají jako déšť. A ti, kdo na nás z dálky láskyplně myslí, nás obdarovávají jako rosa. Zatím to třeba nevidíme, ale v moři si na všechno vzpomeneme, až si v chuti své vody rozvzpomeneme na všechny přítoky, a budeme jim neskonale vděční. Ti všichni nás utvářeli a bez nich bychom nebyli to, co právě jsme. Povstali jsme z nekonečných přítoků a z nás zas nekoneční povstanou. 


Všichni skrze sebe navzájem dozráváme.


Vše je proud a je dobré chodit podél řek, abychom si na to vzpomenuli.


8.7.2021

Komentáře

Oblíbené příspěvky