Gruzie
Gruzie, před pěti lety* jsem ti řekl, že tvůj čas teprve přijde; nepotkali jsme se ještě tehdy. A teď už jsem se tě lehce dotkl svými prsty, tvého vína, tvé vody, tvých hroznů, tvých chrámů, tvých hor, tvých cest, tvého jazyka, tvých údolí, tvých očí, tvých nosů, tvých pohledů, tvých vůní, tvého opojného kadidla, silného jako Země.
Gruzie, tvá stáda koní podél řek, tvé skály a hory jako hračky pro obry, tvé kosmické písně zpadlé z hvězd k pastevcům mezi ohně, tisíciletý rytmus v nich, žíhání lidských životů jako přes sebe položené plátky, tolik hloubky a chvály velkého života, velké noci, velké země, velkého nebe.
Gruzie, zapomněl jsem se v tobě a v tobě se našel. Tvé ikony pláčou jantarem a jantarové jsou chvíle tvého štěstí. Tvé vinice a štavnatá údolí chválí pozemské štěstí zralého Boha. Ty jsi odměna a poklad na konci všech snů. Zorba se narodil v tvé kolíbce a celý Balkán je předehrou k tobě a tvým písním.
Jsi domovem sokolů a domovem vlků. Jsi páteří světa a jeho zřítelnicí. Jsi ohněm v játrech, šílenstvím tance i zemským klidem. Tvá země duní hluboko pod povrchem. Jsi maminkou všech jeskyní, v nichž se narodili bohové jako malí nazí smíšci. Jsi údolím všech kovářů i lapků. Jsi domovem stád a neklidem řek.
Gruzie, jsi kolébka. Vyřezaná z dřeva strašných hvozdů. Z tebe jsme vzešli a v tebe se vrátíme. Jako vlci, jako sokoli, jako lidé, jako muži a ženy. Jsi syrovým hlasem kypící síly života. Jsi střelhbitým skokem přes propast. Jsi pokojnou hrází stepi. Jsi šťavnatým nebem na zemi. Jsi mládí Boha a dospělost člověka. Jsi úhelný kámen Země.
Hvězdy se míhají nad tvými údolími a tvá tvář obrácená vzhůru je starší než Tibet. Skrze tebe sestoupil nahý člověk z hvězd po stříbrném vlákně a tys mu byla první matkou. Skrze tebe políbil půdu a vše začlo odznova.
Ti, kdož tě nyní střeží, mají těžkou vartu, ale jejich odměna je rovněž vrchovatá. Dionýsos a Demétér naplnili jejich koše až po okraj. A jejich chůze a tváře jsou hrdé, vznešené a přející. Budou odcházet po stříbrném vlákně jako poslední, až kolébky Země nebude potřeba.
Všichni se jednou potkáme před chrámem Mccheta a rozpustíme se ve zlatém jantaru a kolem nás bude kolovat ticho hvězd.
*
* Odkaz na první dojmy z Arménie: https://iarmenie.blogspot.com/2019/08/tbilisi-jerevan.html
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za váš pohled.