Touha a nárok
Poslední dobou se učím obojí rozlišovat.
Touha znamená chuť: zakousnout se do jablíčka, pohladit něčí ruku, rozeběhnout se namalovat obraz nebo za nějakou dívkou. Touha je živá a mobilizující.
Na druhou stranu, nárok je jakýsi trám vyrůstající z kladky našich přesvědčení, jak by "věci měly být!", Kterým mlatime kolem sebe a uvádíme tím sebe samé i druhé do napětí vytvářením tlaku z nadřazené pozice. Co na to okolí? Nejspíš vyklidí pole.
Nároky KLADEME, vytváříme (v někom) tíhu, pohyb se zpomaluje. S nároky si nezadáme! Jsme nad věcí. Mělo by to být tak a tak. Měl bych mit to a to. Není-li to tak, zlobíme se, planeme spravedlivým hněvem. Dusíme prostor.
Touha je jako potok, který uvolňuje prostor nebo nás dává do pohybu. S touhou si někdy zadáme, riskujeme, jsme nedokonali a lidští. Touha je mládí.
Zjistil jsem, že mě nároky sídlí v krku, v krční čakre, a lze je rozpouštět a propouštět (s úlevou!) Ale nevím, jak u druhých.
A co vy? Nárokujete nebo toužíte?
Touha znamená chuť: zakousnout se do jablíčka, pohladit něčí ruku, rozeběhnout se namalovat obraz nebo za nějakou dívkou. Touha je živá a mobilizující.
Na druhou stranu, nárok je jakýsi trám vyrůstající z kladky našich přesvědčení, jak by "věci měly být!", Kterým mlatime kolem sebe a uvádíme tím sebe samé i druhé do napětí vytvářením tlaku z nadřazené pozice. Co na to okolí? Nejspíš vyklidí pole.
Nároky KLADEME, vytváříme (v někom) tíhu, pohyb se zpomaluje. S nároky si nezadáme! Jsme nad věcí. Mělo by to být tak a tak. Měl bych mit to a to. Není-li to tak, zlobíme se, planeme spravedlivým hněvem. Dusíme prostor.
Touha je jako potok, který uvolňuje prostor nebo nás dává do pohybu. S touhou si někdy zadáme, riskujeme, jsme nedokonali a lidští. Touha je mládí.
Zjistil jsem, že mě nároky sídlí v krku, v krční čakre, a lze je rozpouštět a propouštět (s úlevou!) Ale nevím, jak u druhých.
A co vy? Nárokujete nebo toužíte?
(6. 11. 2017)
Komentáře
Okomentovat
Děkuji za váš pohled.